Zámek Škvořetice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: K záchraně
Cena: dohodou
památkový katalog
Adresa mapa
Škvořetice 1
38801 Škvořetice
49° 24' 7.7'', 13° 56' 50.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Novák Jiří (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Zámek je v nabídce RK AGH Blatná s.r.o., cena není uvedena. Zámek samotný je zabezpečený a hlídaný, okolo zámku se pasou ovce. Celková rozloha pozemků činí 70,8 ha, z toho rybník "Starka" činí 2,05 ha.
2009 K záchraně

Zámek je na prodej za 40 milionů Kč. Elektro a voda je v objektu funkční. Ústřední topení, vytápěné z centrální kotelny na tuhá paliva v suterénu objektu, bylo vypuštěno a již se nevyužívá.
1948 Po II. sv. válce zámek vlastnila Severozápadní dráha, která zde zřídila učiliště a přestavěla interiéry zámku pro své potřeby. Z prostor byly vybudovány třídy pro vyučování, společná sociální zařízení, kuchyně, ubytování pro zaměstnance, centrální ústřední vytápění, rozvod vody, na dřevěné podlahy bylo položeno linoleum (pravděpodobně by mohly být původní podlahy zachovány), kazetové stropy byly natřeny olejovými nátěry. Rozdělení rozlehlejších prostor bylo většinou provedeno z lehkých umakartových příček.
1921 V rekonstrukci

Za Karla Hildprandta byl zámek v tomto roce přestavěn v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele Vojtěcha Volfa z Berouna. Nádvoří vroubila v úrovni prvního patra otevřená terasa s arkádami. Zámek je čtyřkřídlá, dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu s nádvořím uprostřed. V jižním průčelí je vchod s vysokou branou. V severozápadním rohu vystupuje třípatrová věž s pavlačí ve výši druhého patra. U zámku je park.
1701 Po smrti Marie Františky došlo k veřejné dražbě škvořetického statku a hrabě František Vilém Salm z Reifferscheidu jej koupil pro serényiovské sirotky. Škovřetice byly sloučeny s panstvím Blatnou a s ním je po smrti hraběte Amanda Serényiho koupil baron František Hildprandt. V majetku tohoto rodu potom zůstaly až do r. 1945.
1682 Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova a Vimperka prodal škvořetickou tvrz s příslušenstvím své manželce Marii Františce, rozené Vilanyové.
1673 Posledním majitelem škvořetické tvrze, dvou dvorů a pivovaru, dále vesnic Škvořetic, Mužetic, Hněvkova, Pacelic, Mírče, Dolu (Důlu) a Lomu z rodu Kaleniců byl rytíř Jan Vilém Kalenice z Kalenic, od něhož koupil Škvořetice v tomto roce Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova a Vimperka.
1668 Škvořetický statek až do roku 1672 přechodně vlastnil rytíř Jiří František Doudlebský z Doudleb,
1586 K renesanční přestavbě škovřetické tvrze došlo asi za Jana mladšího Kalenice (+1586), kdy ve všech čtyřech rozích byly vystavěny věže zakončené báněmi.
1543 Vznik

První zmínka o škvořetické tvrzi, kdy si bratři Jan a Zikmund Kalenicové vkládali do obnovených zemských desk tvrz s dvorem a vsi Škvořetice a Leskovice.

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

10. února 2019
Skvoretice – Lotus Esprit – album na Rajčeti

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Novák Jiří
Ve svahu 876/11, Podolí, 14700 Praha 4
23. července 2017
Jeřábková Michaela
Kouřimská 2347/24, Vinohrady, 13000 Praha 3

Panorama

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy, pe.zeman, Spirala aktualizováno: 11. února 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.